Nezákonne menovaný sudca vs. následky rozhodovania súdu / GUÐMUNDUR ANDRI ÁSTRÁÐSSON vs. Island

Stěžovatel byl odsouzen za řízení bez platného řidičského oprávnění a pod vlivem návykové látky k trestu odnětí svobody a doživotnímu zákazu řízení motorových vozidel. V odvolacím řízení jeho obhájce navrhl, aby byla z projednávání věci vyloučena soudkyně A. E., jelikož byla do funkce jmenována nestandardním způsobem, což zpochybňuje její nezávislost. 

Komise posuzovala celkem 33 uchazečů, z nichž 20 osob označila za způsobilé. Na základě jimi dosažených výsledků vybrala 15 nejvhodnějších uchazečů. Jejich jména zaslala ministryni spravedlnosti. Ta požádala o předložení seznamu všech způsobilých osob, aby mohla zvážit, které navrhne. Komise jí zaslala hodnotící zprávu s výsledky všech uchazečů. Ministryně znovu požádala o doplňující podklady k jednotlivým kandidátům. Předseda komise odpověděl, že 15 uchazečů bylo uznáno za vhodnější, a proto není třeba uvádět na seznam další jména. Dále poučil ministryni, že její požadavek se příčí smyslu a účelu zákona, který svěřuje výběr vhodných osob nezávislému orgánu. Ministryně předložila parlamentu seznam 15 osob, z nichž 11 vybrala komise a zbylé čtyři se dle hodnotící zprávy umístili na 17., 18., 23. a 30. místě. Mezi nimi byla také soudkyně A. E. Ministryně tento postup zdůvodnila tím, že oproti komisi připisuje větší váhu délce soudcovské praxe. Hlasování v parlamentu odpovídalo politickému rozložení sil. Vládnoucí většina tudíž seznam kandidátů jako celek schválila. Tyto osoby posléze prezident jmenoval do funkce.